• pohledem: pozorování chování, vzhledu, barvy kůže (bílá v šoku, modrá při zástavě dechu, červená u přehřátí a otrav), dýchacích pohybů
• poslechem: pozorování dýchání nebo rozhovor s postiženým a získání informací přímo od něj
• pohmatem: zkouška tepu, dýchání, teploty kůže, prohmatání končetin čichem: pátrání po zápachu plynu, alkoholu

• na rozhodnutí máš vždy velmi krátký čas
• nezmatkuj, snaž se zachovat chladnou hlavu
• dbej vždy především o vlastní bezpečnost (pouze dospělí mají povinnost poskytnout první pomoc)
• zjisti nejdříve, kde hrozí největší nebezpečí (probíjející elektrický spotřebič, utíkající plyn, hořící byt)
• pokus se odstranit toto největší ohrožení (např. vypnutí jističů, zavření přívodu plynu)
• ale jen pokud je to ve tvých silách (např. pokud je požár větší, je lepší ihned volat hoří)
• pokud nejsi na opuštěném místě, okamžitě volej o pomoc (záchranku, hasiče, policii)
• burcuj ostatní lidi
• pro překonání lidské lhostejnosti je nejlepší osobní oslovení (vy pane, v tom červeném tričku, pojďte mi pomoci)
• vyplatí se také volat univerzální hesla, která lidi zburcují (třeba hoří), i když se jedná o jiné nebezpečí
• důležité je, aby lidé věděli, že se něco děje a přišli ti pomoci

A co zraněný?

• rychle zhodnoť situaci zraněného, jestli je schopen přepravy na bezpečnější místo (někdy stačí jen pár metrů)
• nezapomeň, že v případě podezření na zraněnou páteř, se nesmí s postiženým hýbat
• pokus se určit, co je zraněnému, a podle toho mu poskytni první pomoc
• správně stanovit diagnózu je těžké, dokonce i pro lékaře, když nemá k dispozici žádné zařízení
• život postiženého nejvíce ohrožují tyto stavy: zástava dýchání, zástava srdce, prudké krvácení, stav bezvědomí
• věnuj se tedy prvotně ošetření právě těchto stavů (jak jednat v těchto situacích najdeš na těchto stránkách na jiných místech)
• nejdříve je nejdůležitější zkontrolovat životně důležité funkce (tlukot srdce, dýchání) (viz Jak nejlépe zkontrolovat životně důležité funkce)
• pokud je zraněný při vědomí, pokus se ho vyptat, co se mu stalo a kde ho co bolí
• podle informací poskytni zraněnému první pomoc
• nezapomeň, že v této chvíli jde především o udržení postiženého při životě než přijede lékař
• není na tobě poskytovat odbornou pomoc, ale spíše zajistit, aby co nejdříve přišla
• udržuj postiženého v teple, uklidňuj ho dokud nepřijede sanitka
• po příjezdu záchranky nebo policie buď připraven poskytnout základní informace o tom, co se stalo (kdy a kde jsi zraněného našel a v jaké situaci, jaká mu byla poskytnuta první pomoc)

Jak přivolat pomoc, když jsem uvězněn v bytě a je ohrožen můj život?

• pokud máš k dispozici telefon, použij ho
• jinak houkej, pískej, bouchej dveřmi nebo jinými předměty
• rozbíjej třeba okna
• vyhazuj ven nádobí nebo jiné předměty
• klepej na zdi, podlahu nebo strop
• klepej na potrubí, radiátory, nejlépe kovovými předměty
• vyvěs z okna bílý ručník, šátek nebo prostěradlo

Jak přivolat pomoc ve městě, na ulici?

• oslov kolemjdoucího (většina lidí má dnes mobilní telefon) a požádej ho o pomoc
• nenechej se odbýt
• pro překonání lidské lhostejnosti je nejlepší osobní oslovení (vy, pane, v tom červeném tričku, pojďte mi pomoci)
• zaběhni do obchodu, do hospody, do recepce hotelu, tam všude jsou lidé blízko telefonu
• vyplatí se také volat univerzální hesla, která lidi zburcují (třeba Hoří), i když se jedná o jiné nebezpečí
• důležité je, aby lidé věděli, že se něco děje a přišli ti pomoci

Jaká jsou důležitá tísňová telefonní čísla?

• volání na všechna níže uvedená čísla je bezplatné
• lze se na ně dovolat i z mobilních telefonů
• zdravotnická záchranná služba 155
• hasičský záchranný sbor 150
• policie 158
• městská policie 156
• jednotné evropské číslo pro tísňové volání 112
• pokud si nebude jisti, kam máte zavolat, nemějte obavu
• pokud zavoláte na kterékoli výše uvedené číslo, zpráva bude předána tam, kam patří

• své jméno
• místo a čas nehody
• popis situace -- co se stalo
• počet raněných a charakter jejich poranění
• nejvhodnější přístupovou cestu
• další možná nebezpečí, která hrozí
• potřebu další pomoci (např. hasiči)

Jak přivolat pomoc ve volné přírodě?

• mávej kusem látky či oděvu, uvaž je na klacek a vysuň na viditelné místo
• snaž se docílit kontrastu (červená oproti zelenému lesu)
• větší naději má mávání nebo vlání ve větru, najdi větrné a vyvýšené místo
• v noci použij jakýkoli zdroj světla (oheň, baterku, svíčku) a střídavě je odkrývej a zakrývej
• signalizuj svítilnou signál SOS (tři krátké, tři dlouhé, tři krátké záblesky, po chvíli zase opakovat)
• je-li sluneční den, použij zrcátko nebo kus střepu a záblesky směřuj k civilizaci
• volej a křič jen tehdy, pokud je naděje, že tě někdo uslyší, jinak se nevysiluj
• aby bylo lépe slyšet je dobré udělat si před ústa trychtýř (např. z papíru)
• hvízdání a pískání je slyšet dál a budí větší pozornost
• zvuková znamení občas přeruš s poslouchej, jestli někdo odpovídá
• důležité je nepoužívat jeden způsob pomoci, ale několik (zvukové, optické)
• důležité je vysílat signály v pravidelných intervalech, aby bylo zřejmé, že jde o vědomou činnost
• nikdy neztrácej naději
• nouzové signály, stejně tak i mezinárodní signál SOS, nesmějí být zneužity

• je zapotřebí vždy přemýšlet o tom, k jakému účelu obvaz slouží, zda má zastavit krvácení, zabránit infekci nebo znehybnit končetinu
• většinou je zapotřebí vhodně improvizovat z věcí, které máme u sebe
• na otevřenou ránu přikládat vždy sterilní krytí, je zapotřebí zachovat čistotu
• po celou dobu, kdy je postižený ošetřován, je nutné s ním být v kontaktu, uklidňovat ho

• když je postižený v bezvědomí , ale dýchá a tluče mu srdce
• tato poloha zajistí průchodnost dýchacích cest a stabilitu těla
• působí preventivně proti možnému dušení, protože případné zvratky mohou volně odtékat z úst

• postižený leží na zádech (foto)
• přistup k boku postiženého
• nohu, která je k tobě blíž, ohni tak, aby koleno bylo v ostrém úhlu (foto)
• přelož ruku, která je od tebe dále přes žaludek postiženého
• ruku, která je k tobě blíže, zasuň pod jeho zadek (foto)
• uchop ruku, která leší přes žaludek, a převal postiženého na bok (foto)
• počínej si co nejšetrněji
• uprav polohu postiženého tak, aby měl hlavu v záklonu a ústa co nejníže
• hlava je podepřena vlastní rukou postiženého a brání otočení na obličej
• druhá ruka je za tělem a brání přetočení na záda (foto)
• přikryj postiženého pláštěm nebo dekou, aby neprochladl
• při podezření na poranění krční páteře ho ponechej ležet na zádech a udržuj předsunutou dolní čelist, aby dýchací cesty byly volné
• dokud nepřijede lékařská pomoc, sleduj postiženého (jeho tep i dech)

Co je příčinou zástavy dechu?

• vdechnutí cizího tělesa (například také zvratky)
• prudká alergická reakce
• poranění hrudníku (např. zlomeniny �eber)
• o�ehnutí dýchacích cest
• vdechnutí jedovatých par, otravy
• plicní onemocnění
• utopení
• úraz elektrickým proudem nebo bleskem
• často to bývá upadnutí do hlubokého bezvědomí, kdy je neprůchodnost dýchacích cest způsobena zapadlým jazykem

• zkontrolujeme, zda je sly�et nebo cítit vydechovaný vzduch
• přilo�íme tvář nebo dlaň k ústům (foto)
• zkontrolujeme pohmatem, zda se hrudník zvedá (přilo�íme ruku na hrudník a břicho)
• u člověka, který nedýchá, je ků�e nejdříve červená
• po několika desítkách sekund nastupuje promodrání
• po 90 sekundách promodrávají u�ní boltce, nos, rty, brada, konce prstů
• po dal�ích 90 sekundách postupně celé tělo
• do 2-3 minut ztrácí posti�ený vědomí a zastavuje se mu srdce

Jak se dělá umělé dýchání?

• posti�eného polo�it na záda (nikoliv při podezření na poranění páteře)
• otočit hlavu na stranu a otevřít ústní dutinu (foto)
• vyčistit ústní dutinu a odstranit nečistoty (včetně umělého chrupu) (foto)
• zaklonit hlavu, zvednout bradu, otevřít ústa a uvolnit zapadlý jazyk (foto)
• zkontrolovat, jestli člověk nezačal sám dýchat

!POZOR!

• pokud dýchá pravidelně, ulo�it do stabilizované polohy a kontrolovat, zda je dýchání dobré
• pokud nedýchá nebo má zřetelné tě�kosti, zahájit umělé dýchání
• nadechnout se a �iroce otevřít svá ústa a přilo�it je na ústa raněného tak, aby nikde neunikal vzduch ven (foto)
• stisknout pevně nos a vydechnout vzduch do úst (foto)
• přitom pozorovat hrudník posti�eného
• pokud se nadzdvihl znamená to, �e vzduch pronikl a� do plic
• pak oddálit ústa a nechat proběhnout samovolný výdech
• pokles hrudníku ukazuje, �e vzduch volně uniká z plic a není zde tedy překá�ka
• opakujeme úkon tempem přibli�ně 12 a� 16 krát za minutu
• u raněného dítěte je frekvence přibli�ně 20 krát za minutu a objem vdechovaného vzduchu musí být men�í
• ka�dý vdech by měl být plynulý a trvat asi 2 sekundy
• při rychlej�ím vdechu bude odpor dýchacích cest vět�í a umělé dýchání bude méně účinné
• po první sérii nos uvolnit
• zkontrolovat, jestli zraněný sám dýchá
• pokud ne, v�e opakovat a dodr�ovat frekvenci
• pokračovat a� do obnovení dýchání nebo do příchodu lékařské pomoci
• po určité době v�dy kontrolovat, zda raněný dýchá sám či nikoli
• během umělého dýchání kontrolovat také, zda posti�enému tluče srdce
• pokud ne, zahájit masá� srdce a pokračovat v umělém dýchání (viz Jak se dělá masá� srdce)

  A co dýchání z úst do nosu?

• je výhodné, pokud je zachráncem dítě, proto�e to má vět�inou problém s utěsněním úst dospělého
• pou�ívá se také při neodstranitelné překá�ce v ústech nebo při jiných problémech s otevřením úst
• probíhá stejně jako z úst do úst
• tentokrát v�ak místo nosu musí být pevně zavřená ústa
• to lze způsobit tlakem na dolní čelist

Jak nejlépe zjistit, zda zraněnému tluče srdce?

• pohmatem alespoň dvěma prsty na krční tepny, procházejí krkem po obou stranách hrtanu (foto)
• toto pozorování se provádí alespoň 10 sekund
• postižený má bledou až bílou barvu

• postiženého položit na záda na tvrdou podložku
• přiložit nejdříve dva prsty na mečíkovitý výběžek hrudní kosti (foto)
• k nim přiložit ruce rovnoběžně složené na sebe (foto)
• prsty se nedotýkají hrudníku
• lokty jsou napnuté (foto)
• stisky jsou prováděny kolmo k postiženému (foto)
• rytmicky stlačovat hrudník asi 80 až 100 krát za minutu (včetně vdechů)
• u dětí stlačovat 100 až 120 krát za minutu (včetně vdechů)
• každé stlačení by mělo být plynulé
• po každém zatlačení oddálit lehce ruce z oblasti hrudní kosti, aby se hrudník mohl vrátit do výchozí polohy
• ruce ale jen povolit, nezvedat z hrudníku, aby zůstal kontakt s místem stlačování a nemusel se hledat znovu
• pravidelně kontrolovat tep, pokud je hmatný a pravidelný, zastavit masáž
• pokračovat až do obnovy životně důležitých funkcí nebo do příchodu lékařské pomoci

Jak vypadá masáž srdce spojená s umělým dýcháním?

• masáž srdce je vždy spojena s umělým dýcháním
• pokud je zachránce sám, je nejlepší střídat přibližně 15 stlačení hrudníku s dvěma umělými vdechy
• u dětí 5 stlačení na 1 dech (dítě od osmi let je zde bráno jako dospělý)
• u novorozenců jsou doporučena 3 stlačení na 1 dech
• při vdechování nezapomenout na záklon hlavy postiženého a pevné stisknutí nosních dírek
• pravidelně kontrolovat tep na krčních tepnách
• pokud zjistíte tep, okamžitě přestaňte dělat masáž
• pokud postižený nedýchá, pokračovat jen v umělém dýchání

• jeden provádí umělé dýchání a druhý masáž srdce (foto)
• 2 umělé dechy na 15 stlačení hrudní kosti (foto)
• zachránce, který provádí masáž, stlačuje hrudník v rovnoměrném rytmu s frekvencí 80 - 100 stlačení za minutu
• druhý zachránce pozoruje stlačování hrudníku a vždy zařadí za každým patnáctým stlačením dva umělé dechy (foto)
• druhý zachránce také po každých 2 až 3 minutách kontroluje tep na krčních tepnách

• 2x Paralen
• 1x Carbosorb
• 1x Gastrogel
• 1x Opthal
• 1x Ataralgin
• 1x Septonex
• 2x gáza hydrofilní á 5 ks
• 1x Spofaplast 2,5 cm x 2 m
• 1x Spofaplast rychloobvaz 6 cm x 1 m
• 2x obinadlo hydrofilní sterilní 6 cm x 5 m
• 1x obinadlo �krtící pry�ové 70 cm
• 4x obvaz Nerit
• 10x pol�tářek Porin
• 10x obinadlo hydrofilní sterilní 10 cm x 5 m
• 1x �átek trojcípý
• 2x vata skládaná 50 g
• 1x pinzeta anatomická
• 1x příručka "První pomoc"
• 2x rou�ka resiscitační
• 6x �pendlík zavírací
• 1x teploměr lékařský v pouzdře
• 1x Traumacel zásyp
• 1x Opthal
• 1x rukavice lékařské